Vážený zákazníku, masérské služby jsou dočasně uzavřené. 

Vítejte

Když se řekne masáž....

Ve mě toto slovo evokuje především relaxaci spojenou s více vjemy. Jde o samotný dotek, vůni a příjemnou hudbu. Ale jak to bylo tenkrát?

Něco málo z historie

Uvádí se, že masáž patří k nejstarším léčebným prostředkům. Prý už v pravěku, ale to budeme jen těžko dokazovat.

Zkuste si vybavit, když se do něčeho udeříte, okamžitá reakce je, že si poraněné místo promačkáte a tím zmírníte bolest. Tak vlastně funguje masáž. Pomocí několika specifických hmatů je masér schopný zmírnit bolest a nebo zcela odstranit. Díky masáži se lze zbavit i únavy a osvěžit tělo.

Slovo masáž vzniklo ze starořečtiny, kde massó znamená, hníst, mačkat. Podobná slova se objevují i v jiných jazycích. Sanskrt - makch, hebrejština - mašeš, arabština - maš, latina - massa. Nejstarší dochované zmínky o masážích pocházejí z Egypta a Číny.  V Egyptě tzv. Ebersův papyrus z 16.století př. n. l., ve kterém je zmínka o staroegyptském lékařství, kde je masáž uváděna jako jedna z léčebných metod. V Číně je památkou tohoto druhu kniha Nei Ťing Su Wen. Přeloženo ,,Kniha o obtížích" nebo ,,Kniha o vnitřních nemocech". Je dílem několika autorů datovaná 3000 let př. n. l.. Za největšího génia se považuje Kchung-fu-c´. My ho známe pod jménem Konfucius (552 - 479 př. n. l.). Zabýval se nejen filozofií a etikou, ale také metodikou masáže.

Z Egypta se dostala do Řecka. Řekové dobře znali léčebnou masáž, kterou používali již před Hippokratem (460 - 370 př. n. l. ). Hippokratův učitel Herodikos poznal, že vhodnou masáží lze napjaté svaly uvolnit a ochablé utužovat. Znal příznivý účinek masáže na krevní oběh, nespavost a hojení následků poranění. Řecko bylo zřejmě první zemí, kdy se začala uplatňovat při tělesných cvičení, tělesné zátěži a sportu. Používala se  před sportovním výkonem, kdy ji vykonávali tzv. aleptové pomocí oleje, jemného písku a pryskyřic různých dřev, kořenů a plodů, které měli zesílit účinek masáže.

Prvními, kdo od Řeků převzali masáže, byli Římané. Důležitou osobností byl mimo jiné Asklépiadés. Filozof a lékař (1.století př. n. l.), který dělil masáž podle délky trvání a také na suchou nebo s použitím tuku. Za praotce sportovní masáže je považován Claios Galénos (129 - 201 n. l.), což byl římský lékař školy gladiátorů. Cíleně používal přípravnou masáž před výkonem, která byla spíše silová a měla tělo připravit k výkonu. Aplikovala se i po zátěži, ale už jemnější, pro odstranění únavy.

Budovaly se lázně, ale bohužel díky špatné kvalitě vody a vznikajícím infekčním chorobám a epidemiím, začaly lázně i masáže upadat. Jediní Arabové se stále zajímali o lékařství a přírodní vědy. Propagovali hygienická pravidla pro masáže a tělesná cvičení. Od Arabů se masáž rozšířila k Turkům a Peršanům. Pro arabskou masáž jsou typické zvláštní hmaty, kdy se záda masírovala chodidly. Staří Slované používali například březové větvičky, které se na mnoha místech používají dodnes.

v 19. století nastává vlastní rozvoj sportovní masáže. Pehr Henrik Lang (1776 - 1839) byl misionář v Orientu, tělesné slabý a nemocný člověk. Vyzkoušel tamní lázně a masáž. Po pár měsících se mu zdravotní stav zlepšil a po návratu do Švédska založil masérskou školu.. Vznikaly další školy, ale nejdůležitější je škola Zabludowského, který působil v Petrohradě a v Berlíně. Napsal na sto publikací o masážích a právem je považován za otce novodobé masáže.

První českou publikaci napsal Vítězslav Chlumský, která je po technické stránce odvozena od Zabludowského. Bohužel se nepodařilo masáže více prosadit a ani v roce 1934, kdy byla uzákoněna masérská živnost. Velký zlom nastal až v roce 1963. Stala se součástí osnov výuky na školení trenérů. Po té začaly vycházet různá skripta a vznikat masérské kurzy. Česká masáž nabírala na oblibě a je vyhledávána i ve světě.